Malí a střední podnikatelé většinou nenabízejí velký počet pracovních míst a jejich obrat je limitován, přesto patří mezi významné aktéry podílející se na rozvoji regionů. Obec může jejich další rozvoj podpořit například vznikem malé živnostenské zóny. Nabídka prostorů pro podnikání za zvýhodněný nájem pomůže živnostníkovi investovat například do nových technologií a tím mu umožní růst. Ani obec nepřijde zkrátka – živnostník přinese do obce další pracovní místa pro místní obyvatele, kteří nebudou muset za prací vyjíždět do firem v okolí.
Živnostenská zóna – jedna z forem podpory obce pro začínající podnikatele
Podpora malého a středního podnikání je důležitou součástí úspěchu. V počátcích se jedná o jinou formu podpory než v průběhu podnikání. Obecně hovoříme o informační a finanční pomoci.
Význam malých a středních podniků v ekonomice
| Zaměstnanost |
Regionální rozvoj |
Konkurenční prostředí |
Inovativnost |
| MSP vytvářejí nová pracovní místa. Vyhledávání nových pracovních příležitostí představuje jednu ze stálých činností MSP. Tím vznikají rychleji nová pracovní místa než v případě velkých podniků s fixními podnikatelskými aktivitami. |
MSP svým působením v regionu decentralizují podnikatelské aktivity, a tak přispívají k rozvoji regionů, menších měst a obcí, které nemusí být tak lukrativní pro větší podniky |
MSP konkurují nejen velkým podnikům, ale i sobě navzájem, a působí tak proti monopolním tendencím. Navíc zajišťují spotřebitelům dostatečnou možnost volby, a tím působí i na optimalizaci cen. |
MSP často hledají originální řešení, inovaci svých výrobků za účelem přežití na trhu. Tím se liší od velkých firem, které většinou mění svůj výrobek postupným zlepšováním starého nebo změnou technologie |
Zdroj: Frková, 2004
Příklady realizací zón pro drobné podnikatele:
Živnostenská (vesnická) průmyslová zóna Kapplův dvůr
Vesnická průmyslová zóna Třanovice se nachází z převážné části v areálu bývalého Státního statku Hnojník, který měl v Třanovicích jednu ze svých organizačních jednotek zaměřenou na chov hovězího dobytka. Během transformačního období došlo k postupnému útlumu původních aktivit, areál státního statku byl postupně rozkraden a bez jakéhokoli využití začal chátrat. Část průmyslové zóny tvoří oblast bývalých vojenských kasáren, z kterých během času vznikl velkosklad nábytku.
Původní stav v roce 1999
V současné době lokalitu využívá 22 firem.
Pro malé vesnické zóny je typická rozmanitost podnikání. Zdejší zóna není výjimkou. Nalezneme zde například společnosti působící ve sféře stavitelství (energetika, zateplování budov apod). V zóně najdeme také ordinaci praktického lékaře, zvěrolékaře nebo sídlo MAS Pobeskydí, podzemní zásobník plynu společnosti RWE a obecně prospěšnou společnost Stonax (poskytování informačního, poradenského a asistenčního servisu v oblasti regionálního rozvoje). Své místo zde také našly společnosti působící v oblasti grafiky a tisku a sídlí zde i kancelář architektů. Z výše uvedeného výčtu je patrné, že průmyslová zóna nutně neznamená přítomnost velkých podniků, výrobních hal a skladů.
Proces revitalizace lokality trval od roku 2002 do roku 2009 a probíhal v několika etapách. Obec Třanovice realizovala etapy zahrnující práce na ČOV a inženýrských sítích (kanalizace splašková, dešťová, vodovodní řád, plynofikace a rozvody nízkého napětí). Další etapou byla výstavba komunikací, parkoviště apod. Samostatnou kapitolou byly aktivity, které realizovaly jednotlivé podnikatelské subjekty z vlastních prostředků. V zóně byla vybudována kotelna na biomasu a stravovací zařízení pro zaměstnance firem působících v zóně. K dispozici je školicí místnost a zasedací místnost. V zóně byl rovněž zřízen sběrný dvůr, který slouží všem občanům mikroregionu povodí Stonávky.
Obec v rámci realizace investovala do venkovské zóny celkem 139,5 mil. Kč, z toho dotace z národních dotačních programů a předvstupních fondů EU (SAPARD, PHARE) činila 102 mil. Kč.
Inkubátor Stará škola Kunovice
Objekt bývalé základní školy (Stará škola) se nachází na hlavní křižovatce v centru města Kunovice od roku 1886. Od roku 2014 stála zchátralá budova ladem, a tak město přistoupilo k radikální rekonstrukci. V roce 2020 zde byly otevřeny nové prostory podnikatelské inkubátoru, který navazuje na již úspěšně fungující inkubátor Pánský dvůr. Na užitné ploše více než 1 800 m² je k dispozici sedmadvacet kanceláří, foyer se službami, zasedací místnost ke krátkodobému pronájmu a samozřejmostí jsou kuchyňky pro nájemce na každém patře. Přímo u výstupu ze schodišťové haly je navržen velkorysý relaxační prostor pro nájemce z celého objektu inkubátoru, včetně výstupu na společnou terasu. Vysoký zájem o služby inkubátoru měl za následek naplnění jeho kapacity prakticky ihned po jeho otevření.
Investiční náklady projektu "Rozšíření prostor infrastruktury Podnikatelského inkubátoru Kunovice – Stará škola" byly ve výši 84,9 mil. Kč bez DPH, z toho 50 % bylo financováno ze strukturálních fondů v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Služby infrastruktury) a 50 % investičních nákladů bylo financováno z vlastních zdrojů města Kunovice. Financování provozu je zajištěno z prostředků města.
Aktuálně mají prostory podnikatelského inkubátoru stoprocentní obsazení podnikatelskými subjekty. O tom, že se stavba povedla, svědčí i ocenění v soutěži Stavba roku 2020 Zlínského kraje. Na celonárodní úrovni se Kunovice v roce 2021 dostaly mezi pět nejlepších měst v soutěži Inspirativní region pořádanou agenturou Czechinvest. Stavba získala i čestné uznání v kategorii Realizace rozvojových projektů měst a obcí.
Podrobnosti na stránkách Podnikatelského inkubátoru Kunovice
Podnikatelský inkubátor Dům na rohu Valašské Klobouky
Objekt zvaný „Dům na rohu“ byl nikdy nedokončenou stavbou původně určenou pro polyfunkční dům. Cílem projektu byla revitalizace objektu a souvisejících ploch v inspirativní podnikatelské prostředí s kavárnou a bistrem, kancelářemi i multifunkčním prostorem pro veřejnost zahrnujícím pobytovou terasu. Dům na rohu funguje v režimu podnikatelského inkubátoru. Zaměřením dosavadních nájemců se profiluje jako centrum řemesel, služeb a kreativního průmyslů.
Kompletní rekonstrukce objektu trvala přibližně dva roky a zahrnovala demolicí části střešní konstrukce a krovů, některých vnitřních příček a dále všech dveří, okenních výplní a dalších součástí stavby, které byly v havarijním stavu. Následně se přikročilo k posílení základů, celkové hydroizolaci a chemické injektáži proti pronikání vlhkosti. Bylo provedeno zateplení a fasáda. V interiéru vyrostlo nové schodiště i výtahová šachta a mezi 3. a 4. podlažím byl staticky posílen strop. Dům byl napojen na veškeré inženýrské sítě a dostal novou elektroinstalaci a zdravotechniku.
Město Valašské Klobouky projekt realizovalo díky podpoře Ministerstva průmyslu. Dotace z programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů pokryla asi 78 % nákladů projektu.
Celkem zde vzniklo 19 kancelářských prostor k pronájmu, polyfunkční sál ve 4. patře a relaxační zóna v 5. patře. Do půl roku se podařilo pronajmout veškeré kancelářské prostory.
Díky regeneraci došlo k proměně největšího brownfieldu na „výkladní skříň“ města a k přilákání podnikatelských subjektů do Valašských Klobouků. Důsledkem je vznik nových pracovních míst, posílení konkurenceschopnosti města a regionu a zlepšení investičního prostředí.
