Hospodářsky slabý region je charakterizován vyšší (nadprůměrnou) mírou nezaměstnanosti a nízkou soběstačností na trhu práce. To znamená, že v obci, respektive v rámci správního obvodu, je nedostatek pracovních míst. V řadě případů jde zejména o pozice vhodné pro ženy a pro místní obyvatele, kteří mají omezené možnosti pro dojíždění za prací do blízkých měst.
Kromě výše zmíněného se regiony tohoto typu potýkají s dlouhodobými problémy, jako je například:
- úbytek obyvatelstva, zejména vlivem stěhování mladých lidí do velkých měst,
- nízký zájem investorů o území,
- obtížné zajištění pro místní obyvatele některých služeb vyžadujících odbornou kvalifikaci (např. lékařské péče).
Case study 1 - Javorník
Město Javorník se nachází v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje, jen několik kilometrů od hranice s Polskem. Jde o malé město, které má necelých 2 600 obyvatel se správním obvodem s 11 000 obyvateli. Z pohledu geografické polohy jde o typickou periferní oblast, a to pro blízkost zmiňované státní hranice. Pohoří Hrubého Jeseníku představuje rovněž bariéru a zhoršuje dopravní dostupnost. Město je charakteristické svou přirozenou spádovostí na Polsko a na okresní město Jeseník.
Region se dlouhodobě potýká s výrazně nadprůměrnou nezaměstnaností (7,6 % v r. 2024) a nízkým koeficientem soběstačnosti (59,9 %), což značí nedostatečnou nabídku pracovních míst. Hospodářsky je Javornicko spjato zejména s lesnictvím a zemědělstvím.
V současnosti je zde aktivních několik významnějších firem v oblasti dřevozpracujícího průmyslu, kovovýroby, průmyslu stavebních hmot apod. Z pohledu výroby v celorepublikovém srovnání jde o oblast méně významnou, respektive méně atraktivní pro investory z oblasti průmyslu. Výše zmíněné faktory přispívají v dlouhodobém trendu k úbytku obyvatel, zejména odlivu mladých lidí do větších měst s lepším dopravním napojením, s pracovními příležitostmi a nabídkou občanské vybavenosti.
Javornicko má však velký potenciál například pro cestovní ruch – čisté životní prostředí a atrakce typu Rychlebské stezky, renovovaná Tančírna v Račím údolí, zámek Jánský Vrch apod. K rozvoji cestovního ruchu může napomoci řada projektů z nedávné minulosti, ať už realizovaných lokálně, nebo ve spolupráci s polským partnerským městem Paczkow v rámci programu Interreg V-A CZ-PL. Právě oblast cestovního ruchu může představovat vhodnou alternativu ke „klasickému“ průmyslu a do tohoto území přilákat nové investory.
Prezentace se spustí v novém okně
Case study 2 - Vranov nad Dyjí
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Vranov nad Dyjí zahrnuje 22 samostatných obcí a leží v okrese Znojmo. Rozkládá se podél státních hranic s Rakouskem a současně sdílí hranici s Krajem Vysočina a Jihočeským krajem. Ve správním obvodu žije 4 889 obyvatel, z toho v samotném městysu Vranov nad Dyjí žije jen 791 obyvatel (k 31. 12. 2024). Hlavní spádovou oblastí je asi 20 km vzdálené okresní město Znojmo, kam obyvatelé Vranova dojíždějí za prací i mnohými službami.
Region v okolí Vranova nad Dyjí je hospodářky slabý a pro investory méně atraktivní. To je dáno především odlehlou polohou regionu a jeho horší dopravní dostupností. To však není jediný aspekt. V regionu chybí vhodné nemovitosti pro podnikání a kvalifikovaná pracovní síla. Obyvatelé v produktivním věku často odcházejí do větších měst za lepším pracovním uplatněním i bydlením.
Obce na Vranovsku se potýkají s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva. Obecně v regionu chybí lidský kapitál k iniciaci větších podnikatelských záměrů, a to jak na straně podnikatelů, tak na straně municipalit ležících nedaleko Vranova nad Dyjí, které by tyto aktivity podporovaly. Míra nezaměstnanosti se v samotném městysu Vranov nad Dyjí pohybuje na poměrně vysoké hodnotě: podíl nezaměstnaných činí 9,9 % (k 31. 12. 2024).
Podnikatelské plochy nejsou součástí územně plánovacích dokumentací obcí Vranovska a stávající nabídka nemovitostí má charakter převážně zemědělských brownfieldů, bývalých dřevařských závodů nebo chátrajících objektů občanské vybavenosti. Výstavba nových objektů pro bydlení i podnikání je často limitována reliéfem krajiny nebo orgány ochrany přírody a památkové péče.
Region je však velmi významnou turistickou destinací a návštěvníky láká zejména na přírodní krásy (NP Podyjí), koncentraci historických památek (zámek Vranov, hrad Bítov, Hardeg, Riegersburg aj.) a v neposlední řadě na rekreaci v okolí Vranovské přehrady. Cestovní ruch a na něj navazující služby tak dlouhodobě představují ekonomicky nejvýznamnější odvětví regionu s vysokým rozvojovým potenciálem.
Prezentace se spustí v novém okně
